Požární ochrana u novostaveb z pohledu projektanta
Součástí každé dokumentace pro stavební povolení je Požárně bezpečnostní řešení (dále jen PBŘ). Ve zkratce popisuje, které nosné konstrukce je potřeba před požárem chránit, po jakou dobu musí požáru odolávat a také stanovuje, jakým způsobem bude tato ochrana zajištěna. Mimo to zhodnocuje také možnosti zásahu hasičů, aby se mohli dostat k domu a aby měli dostatek vody pro hašení požáru, aj.
V tomto článku se budeme zabývat právě ochranou nosných konstrukcí. Jak jsem již psala výše, PBŘ stanovuje, které nosné konstrukce je třeba chránit, jakým způsobem a po jakou dobu musí být ochrana funkční.
Které konstrukce je tedy potřeba chránit? Jsou to převážně konstrukce dřevěné (hořlavé) a ocelové (neodolávají vysokým teplotám). V případě zděných rodinných domů se může jednat o stropy/střechy, sloupy a překlady. Výjimkou je střešní krov, který není nutné chránit při celkové půdorysné ploše do 200 m2.
Jsou dva způsoby, jak je možné zaručit a prokázat jejich odolnost vůči požáru. Nejjednodušší je zaručit ji již samotnou dimenzí jednotlivých prvků (trámů, sloupů, nosníků,…).
Dimenzi udává statik ve svém statickém návrhu, který v tomto případě musí obsahovat také posouzení požární odolnosti. Toto musí být vždy doloženo statickým posudkem s razítkem autorizované osoby! U některých konstrukcí by ale rozměr, případně cena takovéhoto prvku nemusela být žádoucí a přikročí se tedy k druhé možnosti a tou je dodatečná ochrana.
Běžné způsoby ochrany dřevěných a ocelových konstrukcí jsou dva. První možností je prvek obložit nehořlavým materiálem s prokázanou požární odolností. Může to být například protipožární sádrokarton, cementovláknité desky, minerální vata, aj. Dle požadované požární odolnosti, která je udávaná v minutách, je pak zapotřebí zvolit požadovanou tloušťku tohoto materiálu. Tu udává výrobce. Druhou možností je prvek natřít protipožárním nátěrem.
Opět platí, že tloušťka nátěru je dána požadovanou požární odolností. Provádění této ochrany, ať protipožárních obkladů nebo nátěru nemůže ale dělat každý. Měl by to provádět pouze člověk (příp. firma), který prošel školením a má na to potvrzení. Ten vám totiž po realizaci vydá potvrzení o tom, že byla ochrana konstrukce správě zrealizována. Toto potvrzení po vás mohou hasiči požadovat při „kolaudaci“ domu a z našich zkušeností to opravdu kontrolují.
Co za komplikace může při těchto způsobech nastat? V případě zajištění odolnosti dostatečnou dimenzí prvku v podstatě žádný. U dodatečné ochrany je jich řada. Když začnu protipožárním nátěrem, je to jeho deklarovaná „životnost“. Nátěr se totiž dle platné legislativy musí obnovovat. U většiny nátěrů se dnes životnost pohybuje okolo 20 let. Což v praxi znamená, že sloup musí být ze všech strany přístupný, aby se dal nátěr po dané době znovu správně provést. Problém nastává, pokud máte sloup např. blízko rámu okna a na 1-2 strany se nedostanete. Nebo ho chcete „schovat“ do rámu okna či ho opláštit materiálem bez prokázané požární odolnosti.
S obložením SDK se nejčastěji setkáváme u stropů či krovů. Problémem jsou zde prostupy těmito konstrukcemi. Existuje na to několik pokynů z norem, které popisují co a o jaké velikosti procházet může a co už ne (bez dalšího zabezpečení), ale nejběžněji se s tímto problémem setkáváme u zapuštěných svítidel a prostupů vzduchotechniky. Světla (i každá „bodovka“) se pak musí shora zaklápět speciálními protipožárními kryty. U vzduchotechniky to je pak o něco složitější (změna materiálu rozvodů, instalace protipožárních klapek aj. Pokud je to možné, doporučujeme se tomuto vyhnout úplně, jelikož je to náročné nejen z realizačního hlediska, ale také jsou to nemalé finance navíc.
Na stavbě se jednotlivé způsoby ochrany poměrně často zaměňují ať už z požadavku investora nebo stavební firmy. Záměna většinou není problém, ale pouze v případě, že jsou doloženy všechny potřebné dokumenty, ať už je to statický výpočet, který je nutné zajistit před provedením záměny nebo následné potvrzení o provedení nátěru či protipožárních podhledů osobou způsobilou k této činnosti.
