Atriový bungalov s dřevěným obkladem a výhledem na vrcholky hor Pržno
Stavba inspirovaná siluetou tradičního venkovského domu obklopující velkou letní terasu.
Charakteristiky
- Navrženo: 2017
- Dispozice: 6+kk
- Podlahová plocha: 180 m2
- Zastavěná plocha: 243 m2
Informace o pozemku
Velké pozemky, nepravidelná a relativně roztroušená okolní zástavba, nádherná okolní krajina… Taková je Nová Kolonie v Pržnu. Zdejší parcely nepředstavují žádnou přiškrcenou „developeřinu“. Velikost jednotlivých pozemků je koneckonců následována zdejšími stavebními přírůstky, které využívají nabízené volnosti a unikátních výhledů do atraktivně profilované krajiny. Místní stavební předpisy jsou při těchto manévrech milosrdné, neboť se ohánějí unifikovaným číslem maximální zastavěnosti ve výši 30-ti procent a standardní podlažností (2NP + střecha). Samotná forma není podrobněji zkoumána a prověřována. Výsledkem je potlačení původního rázu sídelní krajiny a zanášení atraktivní půdy bezcharakterní katalogovou produkcí.
Navržená novostavba je v tomto ohledu jiná. Při její formalizaci jsou uplatňovány elementární objemy a tradiční tvarosloví. Rozprostření dispozice do jedné výškové úrovně umožňuje následnou fragmentaci a korelaci vnějšku s vnitřní dispozicí. Oprávněně je ignorována tvarová modifikace mírně svažitého terénu a tolik módní „sochání“ z hlíny. Stavba se tvaru pozemku podřizuje, nikoliv naopak.
Řešení
Tak jako u mnoha jiných staveb na našich stránkách, i zde platí jednoduché pravidlo: „Jaký vnějšek, takový vnitřek.“ Ústřední ingredience obstarávají základní představy investorů a podrobně vyprofilovaná sestava vnitřních místností. Rozdělení objektu do tří segmentů není tedy nijak nahodilé a přirozeně dává tušit, co se kde nachází. Základem je tedy opět a znovu řádně vymyšlená zónace a příbuznost sousedících provozů. Tři stodůlky = tři různě namíchané koktejly. Avšak citlivě, bez nežádoucího mísení.
Středová část je z pohledu ulice zvýrazněna vypreparovaným krytým stáním a současně zastřešeným vstupem do domu. Předsazený přístřešek představuje portál. Jednoduchý, dominantní a přitom stále tradiční a měřítkem vesnický. Navazující interní dispozice vede s vnějším přístupem kontinuální dialog. Zádveří je umístěno přesně na středovou osu. Ze zádveří je dále napájena rozměrná šatna a ústřední komunikační koridor stavby – s přímým průhledem do zahrady (resp. terasy). Povahu středové části nenarušují ani další provozy, které se zde logicky vyskytují: denní koupelna a technické zázemí (sloučené s provozem domácích prací).
Postranní ramena domu mají už ryze obytný charakter. Jižní výběžek (ten kratší) je naplněn soustavou menších pokojů – převážně dětských. Funkční homogenita je podpořena i jednotnou profilací vnitřního prostoru. Typickým reprezentantem je favorizovaný způsob prosvětlení – okno o rozměru 2x2 m, s parapetem ve výši sedacího nábytku…
Nejdelší rameno vybíhá zcela logicky vstříc nádherným výhledům do beskydské krajiny. Pozice v přední linii je příhodně věnována prostoru pro stolování, v němž rohové okno lemuje rohovou lavici. Samotný obývací pokoj (přímo navazující na prostor pro přípravu a konzumaci jídla a pouhým nábytkem předělený) je v tomto směru mírně upozaděný. A to i přesto, že je zdejší míra prosklení hned několikanásobná. Velké okno obkresluje celou hloubku bezprostředně sousedící terasy. Nebezpečí prohřívání je umně potíráno mechanizovanou pergolou s polohovatelnými horizontálními žaluziemi.
Uliční část „společenského ramene“ je zakončena rodičovskou zónou – tedy ložnicí s vlastní šatnou a veřejně přístupnou koupelnou.
Filosofie domu
Výsledně navržená stavba představuje pomyslný manifest proti místním stavebním poměrům. Cílem je tradiční výrazivo a prokázání, že lze vyhovět soudobým požadavkům i tehdy, když se užívají historicky prověřené prostředky. Tento názor je racionálně a pragmaticky vyjádřen rozdělením stavby do tří segmentů a jednotným způsobem zastřešení. Trojice sedlových střech odkazuje zcela vědomě na historickou masku klasické vesnice… Tři kvádry, tři štíty, tři krovy = náves.
Segmentace stavby je notně podpořena vyosenou polohou jednotlivých ramen. Tento manévr není aplikován samoúčelně, ale v kontextu celkového programu domu. Zatímco na straně ulice je vytažením středového tělesa zajištěno ustájení zaparkovaných vozidel, na straně zahrady je zatažením středového objemu vytvořena příhodně zastíněná a klimaticky chráněná terasa.
Perforace obvodového pláště je činěna citlivě a decentně. S výjimkou obývacího pokoje a ústředního koridoru jsou preferována okna s klasickým parapetem (byť nestandardně poníženým na úroveň výšky sedacího nábytku). Obdobně střídmá politika je praktikována v případě fasádního řešení. Zapovězeny jsou aplikace umělých kamenů, betonových stěrek a velkoformátových keramických dílců… Prim hraje dřevo. A to jak v prostoru terasy, tak v prostoru krytého stání.