Designový dům trilobit se sedmi terasami Vysoký Újezd u Berouna
Symetrický dům jehož atypická páteřní dispozice nabízí maximální proslunění obytných místností. Dům má nespočet teras, které výškově uskakují s terénem.
Charakteristiky
- Navrženo: 2018
- Dispozice: 5+kk
- Podlahová plocha: 159 m2
- Zastavěná plocha: 235 m2
Informace o pozemku
Parcela ve Vysokém Újezdu se nalézá v samotném srdci nově naparcelovaného území, které ještě před nedávném plnilo své zemědělské poslání. Současný stav přináší systematicky komponovanou množinu, nikoliv však klasickou a nekompromisní v poměru soukromé a veřejné zeleně. Výsledné území není tedy přísně pravoúhlé, ale naopak – objevují se zde radiálně tvarované obytné soubory a meandrující komunikace, které asociují pravzory zahradních měst. Příjemný základ je doprovázen i vřelou profilací veřejného prostoru, který není tvořen pouhým koridorem pro auta, ale který je kvalitativně posílen přítomností alejové zeleně a separovanými / dilatovanými komunikacemi pro pěší.
To vše je podporováno typologicky vhodnou orientací sever-jih (případně „západ-východ“) a poměrně bezkonfliktní morfologií terénu. Samotné regulace územního plánu jsou příhodně rozvolněné. Závazný motiv je zprostředkován maximální zastavěnou plochou, doporučenou vzdáleností stavby od ulice (resp. chodníku) a celkovou výškou objektu.
Samotný tvar stavby je definován skrze podlažnost. Povolené jsou přízemní struktury, případně stavby dvoupodlažní... Zapovězena není logicky ani vesnická klasika: přízemí „zastropené“ obytným podkrovím.
Řešení
Navržený rodinný dům dokonale klame tělem. Vysoká míra fragmentace vnějšího výrazu (objemu) zapříčiňuje, že se dům jeví větší, než ve skutečnosti je. Interní dispozice nabízí uskromněnou sestavu místností, která si zakládá na střízlivé metráži a která se moudře zříká obvyklých finančních závaží (jako např. jindy standardní dvougaráže, domácího wellness atd.).
Místnosti, které tento trend jistým způsobem porušují, jsou spíše onou pověstnou výjimkou. Úlevy jsou logicky činěny ve společenském prostoru, kde se nešetří metry čtverečnými ani vřelým prosklením (avšak v rámci přípustné exhibice), a rovněž v komunikačním prostoru = centrální hale.
Obecně vzato je předkládána bytová jednotka charakteru 5+kk. Jak už bylo poznamenáno v předešlém odstavci, plošným králem je zcela logicky denní zóna. Prostor obývacího pokoje s kuchyní a stolováním je profilován v ploše zalomeného obdélníku, přičemž v jeho sevření je umístěna venkovní terasa a rovněž samotné krbové těleso.
Směrem k ulici pokračují další pokoje, které zastávají separátní pozici a které se unikátně otevírají do vlastního „zahradního prostoru“. Řeč je v tomto případě o dvojici dětských pokojů, o pracovně a společné koupelně. Celá sestava je završena „vědomě upozaděnou“ ložnicí, která je přístupná skrze vlastní šatnu, dále samotným zádveřím a přímo navazujícím krytým stáním (územním plánem nezbytně vyžadovaným).
Filosofie domu
Koncept stavby je notně předurčen samotným tvarem pozemku – tedy jeho trychtýřovitým obrysem. Pozemek se směrem do zahrady pozvolna zužuje a zkracuje své šířkové rozpětí. Klasický tvar stavby (liniový, případně L-kovitý) není pro tyto podmínky příliš předurčen. Užita je proto jakási „diagonální optika“. Jednotlivé obytné místnosti nejsou jednoznačně směrovány do zahrady, avšak ani k samotným sousedům.
Dílčí přihrádky stavby se hybridně natáčejí jak k jihu, tak i k západu, případně k východu. Výsledkem je stálejší (též rozmanitější) proslunění a rovněž umocněný motiv soukromí. Stavba při takto zvolené politice neignoruje výchozí mantinely a reaguje na zužující se pozemek postupnou redukcí vnějšího tvaru. Uskakující obvod stavby je doprovázen obdobnými manévry při profilaci vertikálního průmětu. Opět se však jedná o spontánní a nevyhnutelnou reakci na počáteční stav.
Parcela směrem do zahrady (k jihu) pozvolna stoupá. Interní dispozice překonává na své cestě převýšení okolo jednoho metru. Vyvýšený obývací pokoj (na konci pomyslné „šňůry“) představuje logicky dovětek výše uvedeného, který plně koreluje s postranními „úmysly“.
Takto tvarovaný dům se stává samovolně zajímavým, atraktivním a dynamickým, aniž by potřeboval fasádní výpomoc v podobě dodatečných obkladů. Koncept „trilobita“ je vkusně a nenápadně rozvíjen bezprostředními zahradními úpravami. Zatímco západní linie zachováv možný průjezd, východní pás je kaskádovitě profilován, čímž jsou doslovně vytvářeny dílčí stimulační před-prostory jednotlivých pokojů. Dvojnásob to platí o posledním stupni, který je rezervován pro zapuštěný bazén – plně komunikující s prosklením obývacího pokoje.
