Elegantní bungalov s vyvýšeným obývacím pokojem Praha Východ
Jednoduché tvary, nadčasovost a prakticky řešený interiér jsou základními rysy tohoto domu.
Charakteristiky
- Navrženo: 2016
- Dispozice: 4+kk
- Podlahová plocha: 191 m2
- Zastavěná plocha: 238 m2
Zadání
Přáním klientů byl elegantní dům s jednoduše řešeným interiérem. Cílem bylo dobře zhodnotit daný pozemek, maximálně se soustředit na práci se sluncem a volbu správných stran pro výhledy.
Informace o pozemku
Z hlediska urbanistického představují Sulice systém, který sestává ze dvou základních množin.
Ta první pojímá centrální část obce a vyjadřuje tradiční růstový systém českých vesnic. Nepravidelně veliké pozemky jsou tmeleny paprskovitými komunikacemi a jsou zaplňovány nestejnorodě orientovanými stavbami rodinných domů.
Druhá množina vyrůstá při okraji a plošně atakuje prvně popsané seskupení. Zdejší organismus je diametrálně odlišný. Samorostlost je vystřídána systematickou fragmentací orné půdy, páteřním komunikačním skeletem a katalogovým lookem nově vzrostlé zástavby.
Novostavbou dotčená parcela se nachází přesně na okraji tohoto nového systému a oplývá několika význačnými ukazateli. Oním nejzásadnějším je samotná periferie a návaznost pozemku na lesní porost, který obstarává nezaměnitelný background v interiéru řešeného domu.
Stejně tak zásadně lze vnímat geometrické proporce pozemku. Plošná výměra parcely je totiž notně nadstandardní a nabízí dostatek manipulačního prostoru pro samotný návrh.
Zápory parcely lze shrnout krátce a obecně vzato nepředstavují nic, co by fatálně postihovalo finální výstup. Je jím striktně přednastavené dopravní napojení (v jihovýchodním cípu) a ochranné pásmo lesa, které jasně vymezuje možnou zastavitelnost.
Řešení
Rodinný dům v Sulicích je řešen coby jednoúrovňový, tedy jako přízemně rozptýlený bungalow. Výsledkem je jistá analogie. Na velkém pozemku je umístěn velký objekt – minimálně co se týče jeho půdorysného průmětu.
Interní organismus stavby nabízí bytovou jednotku charakteru 4+kk. Ta je rozprostřena do dvou ramen, které vyrůstají směrem k jihu (tedy k nejkvalitnějšímu slunci) a směrem k západu (vstříc soukromí a výhledům).
Prvně jmenovaný výběžek je řešen coby jedna velká místnost, do níž je integrována funkce stolování, přípravy jídla a relaxace. Západně orientovaný pás nabízí pravý opak – a to klidový režim. Jsou zde umístěny dva pokoje (jeden dětský, druhý pracovní) a ložnice s vlastní šatnou.
Styková část objektu přináší logicky horší podmínky z hlediska potřebného proslunění, a tak je zde soustředěno provozní zázemí: velká technická místnost, navazující domovní sklad, toaleta, velká koupelna a konečně také vstupní zádveří. Dvouramenná koncepce domu obstarává žádoucí řád a základní zónování. Pohyb uvnitř je obstaráván širokým koridorem, který záměrně vyvěrá mimo dům (prostřednictvím koncového prosklení).
Parkování vozidel je řešeno poněkud nezvykle. Nezvykle v rámci soudobých životních trendů. Statická doprava na pozemku je zajišťována pouze zpevněnou plochou. Chybí zde jakákoli garáž, dokonce i jakýkoli přístřešek.
Filosofie domu
Výraz stavby je do značné míry přednastaven referenčními projekty a formálními preferencemi klientů. Dům kombinuje dvě tváře. Ta zahradní (soukromá) je zásadně postihována střešními přesahy, velkoformátovým francouzským prosklením a fasádními obklady ze dřeva a lomového kamene. Výsledkem je dominantně komponovaná náruč, která přináší pevné vytýčení terasového prostoru a která vede intenzivní dialog s výše zmíněným lesním porostem.
Kontakt domu se zahradou je v tomto bodě nesmírně silný a jen minimálně ředěný pohledovými bariérami. Bílé desky stropní konstrukce přerůstají obvodový líc zdiva a zajišťují stavbě potřebné mikroklima. Současně produkují přívětivý „terasový“ předprostor (dobře chráněný před přímým deštěm).
Severní a východní fasáda přináší notné zklidnění – jak v rámci prosklení, tak v rámci materializace (kámen i dřevo ustupuje, nastupuje klasická omítka) a statické náročnosti. Stavba je v těchto sekcích méně překvapivá, avšak o to více racionální a pragmatická.
Komplexně však obě tváře spolupůsobí. Přechody jsou plynulé a systematicky provázané – ať už pomocí rohového prosklení, nebo prostřednictvím svislých lemů stavby.
