Moderní vila s atriem v toskánskem stylu Nový Jičín
Dům tyčící se ve svahu nad okolní krajinou jsme pojali v novodobém toskánském stylu. Slušivý kamenný obklad v kombinaci se zelenou střechou a soukromým atriem dávají domu ve spojení s výhledem na novojičínské pohoří nezaměnitelného ducha.
Charakteristiky
- Navrženo: 2020
- Dispozice: 6+kk
- Podlahová plocha: 340 m2
- Zastavěná plocha: 560 m2
PARCELA
Řešená parcela se nachází na samém okraji obce Nový Jičín a v nově rozparcelované ploše katastrálního území Žilina. Zdejší pozemky jsou pravidelně členěné na základě ortogonálního plánu. Konkrétní parcela se nachází v sevření silničního obratiště. Nemalá výměra je následována unikátními výhledy do okolí. Směrem na východ a směrem na jih se odhalují barvité střechy sousedních objektů a za nimi pak romanticky tvarovaná zemědělská krajina (s veškerými políčky a lesy). V tomto směru je silně nápomocen reliéf daného území. Unikátní vyvýšení konkrétní parcely přináší z pohledu záměru skvělé podmínky pro soukromí / odclonění / kochání.
Dopravní napojení je možné ze dvou směrů – buďto z jihu (z doposud nepostavené komunikace), nebo právě z prostoru obratiště (a následně z plochy vlastního pozemku). Umístění stavby je předem dané jednak investorským předpokladem, jednak i logikou, která vychází z přítomné definice území (orientace, svažitost, geometrie, stávající zástavba…). Samotný záměr tak zastává „severní pozici“ a činí tak v jakémsi „polozákopu“. Polovina řešeného objektu se totiž nachází kompletně v „nadzemí“, kdežto druhá sekce částečně v „podzemí“.
Tímto manévrem je docíleno „optického potlačení měřítka stavby“ a v neposlední řadě i „vhodnějšího zákrytu“.
ARCHITEKTURA
Výsledný tvar stavby vychází notně z výchozího zadání. Samotný objekt je koncipován jako přízemní bungalov, který se snaží v maximální míře potlačit svou horizontální míru. Právě za tímto účelem je praktikován jakýsi oboustranný diagonální „výkus“. Tímto způsobem je navýšena kapacita obytných místnosti, které mohou být orientovány do zahrady, za sluncem a ještě za žádoucími výhledy (což platí pro obývací pokoj, dětské ložnice a hostovskou noclehárnu). V druhé řadě je takto praktikován optický klam, kdy se stavba jeví menší, než jaká je realita (minimálně ze spodních pozic zahrady / ulice).
Výše uvedeným manévrem vzniká jakási dvoukřídlá struktura, která je přehledně ředěna do dvou samostatných provozních ramen. Směrem k ulici se rozpíná provozně-technický segment (pro auta, pro zahradní náčiní...), kdežto ve směru opačném jsou liniově řazeny vybrané obytné místnosti. Na styku těchto dvou (rozdílných) světů funguje rekreační „filtr“ - přesněji řečeno terasa, s přímou vazbou na prostor jídelny a budovu wellness. Výhodou tohoto segmentu je oboustranné otevření a mobilní zastřešení.
Zajímavou anomálii jinak jednoduchého přízemního souboru představuje „severní atrium“, které vzniká analogicky se „zahrabáním“ základního objemu. Toto specifické útočiště je z jedné strany lemováno samotnou stavbou (ložnicí, pracovnou, kuchyní…) a ze dvou stran vyvýšenou opěrnou stěnou. Takto je položen základ klidnému relaxačnímu místu – s jemnou asistenci přirozeného světla a s významnou asistencí přírodních / uměleckých artefaktů.
Co se týče materiálů, návrh se řídí heslem: „Méně je více.“ Celá stavba je obložena do lomového kamene a pouze šambrány a podhledy jsou naznačeny v bílé omítce. Výjimku představuje rovněž výše zmíněné atrium, kde se odkrývá pohledový beton.
Dispozice
Jak už bylo poznamenáno, stavba je strukturována do dvou samostatných křídel. Uliční segment obsahuje garáž pro jedno vozidlo a rozšířený prostor pro skladování zahradního / sportovního náčiní. V rámci stejného objemu je ustájena i sauna s tělocvičnou a koupelnovým zázemím. Všechny tyto provozy jsou orientovány méně prosluněným směrem – tedy k východu. Opačná směrovka je věnována druhému rameni, respektive ryze obytnému výběžku s obývacím pokojem a spol. Styková část stavby je jakýmsi mixem ostatních (nikoliv však podružných) funkcí. Nachází se zde zádveří, navazující šatna, technická místnost, malý prostor pro domácí práce, samostatná spíž, toaleta a vinotéka. Odvrácená strana obytného ramene nabízí příhodné útočiště pro ty místnosti, které nevyžadují přímý kontakt se sluncem (a tedy i teplem). Jedná se jmenovitě o celou kuchyni, sousední pracovnu a ložnici s vlastní koupelnou.
Venkovní prostor se opětovně dělí na dvě části, které jsou předěleny technickým ramenem domu. V severní partii takto vzniká kryté stání pro 3 vozidla, kdežto v jižní ploše je vytvářena zahrada s terasou. V druhém případě vzniká dvouúrovňová paleta, do které je vsazeno bazénové těleso se zásuvným krytem a menší gaučové posezení se slunečníkem. Spodní část zahrady je tvarově neregulovaná a ryze zahradní.
