Pasivní dům se střešní terasou a prvky feng shui Všestary u Říčan

Charakteristiky

• Navrženo: 2018
• Dispozice: 5+kk
• Podlahová plocha: 342 m²
• Zastavěná plocha: 425 m²

Informace o pozemku

Nově vyprofilované stavební pozemky na styku obcí Strančice a Všestary poskytují nebývale atraktivní azyl. Území se jeví jako periferní, přestože se nalézá v relativně uzavřeném urbanistickém sevření. Okolní zástavba je pravidelná, avšak velkorysá, co se týče vzájemných odstupů. Optické volnosti značně nahrává i samotná morfologie terénu a stromová zeleň, kterou je zesilováno lokální soukromí. Výsledkem je vkusně naaranžovaná „hrací plocha“, která v kombinaci s velkou rozlohou vytváří takřka optimální podmínky pro cílový návrh, respektive pro samotnou výstavbu, respektive pro spokojený a plnohodnotný život.

Logicky (a vhodně) je umístěna i příjezdová komunikace, která lemuje dotčené parcely ze severovýchodní strany. Potenciální zahrady se otevírají jihozápadním směrem. Stejně jako svahy mírně klesajícího terénu. Místně přítomné výhledy jsou jedním slovem velkolepé. Ať už ve směru zahradním (jižním), kde se odhaluje pohled na Strančice, nebo ve směru východním a severním, který poskytuje kontakt se zemědělskou krajinou a jejím romantickým horizontem.

Jediné omezení představuje ve výsledku západně orientovaný „soused“. Přízemní bungalov lze kategorizovat jako standardní stavební strukturu. Komorní výměra je následována kompaktním tvarem, racionální polohou a ohleduplnou orientací obytných místností. Nejedná se tedy o nic, co by dané území infikovalo a negativně poznamenávalo.

Řešení

Navržený rodinný dům spadá bezpochyby do kategorie těžké váhy. Minimálně v rámci interní (a koneckonců též externí) metráže. Nadstandardní plošná výměra je zapříčiněna jednak velikostí jednotlivých pokojů a jednak samotnou dispozicí.

Dům je koncipován převážně jako bungalov, respektive jako stavba, jejíž základní funkce se odehrávají v přízemní úrovni. Nachází se zde jak rozlehlá denní zóna (vyvýšená a ve tvaru písmene „L“), tak dvojice dětských pokojů, ložnice s vlastní šatnou a koupelnou, hostovský pokoj, technické zázemí, společná koupelna a v neposlední řadě veškeré komunikační prostory (ať už pěší koridory, vstupy nebo schodiště).

Lokace jednotlivých provozů vychází z poměrně podrobného zadání. To je udáváno jak požadavky investorů, tak vybranými pravidly Feng-šuej a zákonitostmi optimální ergonomie. Výsledkem je kompaktní tvar.

Celá dispozice je „vystavěna“ v ploše čtverce. Funkční fragmentace je činěna s citem pro vyváženost a kvalitu vnitřního prostoru. Zohledněny jsou přitom výše zmíněné požadavky a taktéž faktor provozní ucelenosti. Jednotlivé místnosti jsou řazeny tak, aby na jejich rozhraní nevznikaly nežádoucí interakce (zejména ve vztahu negativních energetických vln).

Požadavek přísné zónace (separace, segregace) je dobře vyjádřen i odděleným parkováním. Samotná auta jsou totiž uskladňována mimo hmotu bydlení. Mezi domem a parkingem se symbolicky vyskytuje průzor – sloužící jako místo pro ustájení dalšího vozidla, případně jako vřelá brána do rozlehlé zahrady.

Podkroví obytného souboru je využito jen částečně. Nachází se zde galerie (v kontaktu s vyvýšenou denní zónou), čtecí koutek (nad kuchyní) a komfortně zařízená koupelna s vířivou vanou a saunou.

Filosofie domu

Na počátku navrhování byl vznesen požadavek na složitě se jevící dům – komplikovaného tvaru a komplikované střešní konstrukce. Na konci dlouhého tvůrčího procesu se poněkud paradoxně (avšak logicky) vyskytuje pravý opak. Výsledná stavební struktura kombinuje jednoduché objemy a elementární půdorysné stopy.

Dům je jasně rozdělen na objekt pro bydlení a objekt pro statickou dopravu. Rozdílnost obou funkcí je vyjádřena jednak oddílným obvodovým pláštěm (též výše zmíněnou „myší dírou“) a jednak rozdílným zastřešením. Implementace valbové střechy má dvojí účinek. Dochází k integraci požadovaných provozů a taktéž k potřebnému nadřazení (co se týče vztahu bydlení a parkingu).

Fragmentace použitých objemů je činěna obyčejnou a plně postačující redukcí. V parteru je takto odkrojen roh v místě denní zóny (čímž vzniká přívětivě chráněná plocha pro venkovní posezení) a v prostoru šikmé střechy jsou takto vytvářeny terasy, resp. „střešní květináče“ (tj. vykrojená místa určená pro příjem slunečních paprsků a aplikaci venkovní zeleně). Aktivně působí též několikrát zmíněná „škvíra mezi domy“ a způsob, jakým jsou oba objekty prolnuty. Samonosnost použitého konceptu dokládá i relativně střídmá práce s materiály. Obvodový plášť je lokálně obkládán cihelnými pásky a střešní terasy dřevěnými prkny. Ostatní je prezentováno v bílé omítce a v módu střešní krytiny.