Moderní dům nad trojúhelníkem se třemi terasami a travertinovým kvádrem Kladno
Horní patro domu leží jako hnízdo s klidovou zónou na přízemí, které svým tvarem vytváří prostor pro několik teras.
Charakteristiky
- Navrženo: 2017
- Dispozice: 5+kk
- Podlahová plocha: 359 m2
- Zastavěná plocha: 298 m2
Informace o pozemku
Městská část Rozdělov (Kladno) je rozprostřena v poměrně kompaktní stavební množině, která je v notné míře udávána objekty individuálního bydlení a v menší míře plochami výrobních / prodejních areálů, nebo také rozsáhlými pozemky, které byly vyprofilovány postupnou (přirozenou / umělou) asanací.
Stavbou dotčená parcela je v tomto ohledu plně dokladová. Přestože je umístěna v souvisle zastavěné linii rodinných domů, její jižní hranice je vymezována jednak souborem garážových objektů, jednak plochami, které procházejí určitou fází fyzické resuscitace. Uvolněný jižní výhled je „kompenzován“ malinko tísnivějšími poměry v západním a východním průmětu.
Zdejší objekty rodinných domů jsou prostorově významné už jen proto, že jsou umístěné na relativně komorních parcelách. Snaží se tak maximálně využívat nabízené „hrací plochy“ a nepříliš reflektovat sousední svobodu (aniž by však rozporovaly místní regulativy).
Totéž platí i pro nově plánovaný stavební záměr. Navrhovaná struktura směle zapadá do stávajícího organismu a pokouší se efektivně a efektně vyždímat nabízenou metráž. Základní parametry pozemku nejsou v tomto ohledu nijak kontraproduktivní. Naopak. Pozemek nabízí sympatické proporce, je vhodně orientován a umožňuje optimální zónaci z hlediska funkční fragmentace (anonymní předzahrada ve formě vstupu / vjezdu, vlastní hmota bydlení a v neposlední řadě samotný relaxační prostor zahrady). Severní přístup je tak plně logický a nulově omezující.
Řešení
Vnitřní členění domu je poměrně standardní. Stavba jako taková je strukturována ve formě dvou nadzemních podlaží. Zatímco přízemí poskytuje útočiště pro společenské prostory, patro je koncipováno jako komplexně klidový prostor.
Povaha provozů není plně homogenní, o čemž svědčí umístění hostovského pokoje (do budoucna hlavní ložnice) poblíž obývacího pokoje a taktéž samotná přítomnost garážového / technického zázemí. To je však obvyklá diverzita, podporující stabilitu celého systému.
Netradičním specifikem domu je i duální charakter denní zóny. Kromě klasického obývacího pokoje s kuchyní a stolováním je zde umístěna ještě jedna střetávací jednotka. A to poměrně multifunkční. Na malém prostoru v jižním výběžku domu je situována jak místnost pro posezení s přáteli u otevřeného krbu, tak doprovodné wellness zázemí. Oba příbuzné provozy jsou předěleny kratičkou komunikací a oběma sekcím asistuje společné hygienické zázemí. Maximální prosklení je v této sestavě naprostou samozřejmostí, stejně tak dělené venkovní terasy.
Sestava místností v patře je naproti tomu soudržnější a méně vřelá, co se týče celkové plochy a kvantity dílčích provozů. Nachází se zde pouze ložnice s velkou šatnou, nemalá pracovna (obojí orientované do zahrady), společná koupelna a menší místnost pro šicí stroj. Vše je soustředěno kolem úsporné komunikační páteře, což je jeden z faktorů, který je vlastní oběma podlažím – tedy krátký, přímý pohyb a žádné kličkování.
Filosofie domu
Rozdílné povahy vnitřních provozů jsou analogicky obkreslovány i v exteriéru. Vnější kabátek stavby sestává ze dvou rozdílných úrovní. Tu první obstarává podlouhlá deska – do ulice liniová (přísná a záměrně sterilní, nepříliš sdílná a v jistém ohledu tajuplná), ze zahrady pak pravidelně fragmentovaná (matematicky dělená, leč hravá a trvanlivá). Až v druhém sledu pokračuje samotné patro.
Nadzemní sekce se od své základny dilatuje a vytváří pohledově nezávislý celek. Zatímco přízemí je utvářeno převážně omítkou a pouze lokálně velkoformátovými obklady z plechu, patru je přisouzena jednolitá textura kamene. Ne náhodou... nadzemní objem stavby je sám o sobě jakýmsi „volně položeným drahokamem“, který hravě narušuje geometrická pravidla přízemí (zejména oné diagonálně zastřižené střešní linie).
Dům střídá praktické (komorní) motivy s oněmi štědrými. Dokladem tohoto faktu je jak samotná materializace fasád, tak i způsob, jakým jsou aplikovány okenní výplně. Poněkud paradoxně jsou velká okna praktikována tam, kde je užívána omítka, a naopak – malá okna doprovází objem, který je kompletně oděn v kamenném obkladu. Tyto protiklady a protichůdné manévry vytváří systém, který je navzdory tomu plně stabilní a vyvážený.
Stavba není členěna na úseky preferované (bohatě zdobené) a segmenty podřadné (spoře prezentované). Každý kout, každý směr – vše zastává jednotnou politiku. Forma domu není nijak oslabována.
