Funkcionalistická vila s ustupujícími terasami Nový Jičín
Čtyřpodlažní dům, jehož ustupující patra vytvářejí několik terasových prostor pro relaxaci.
Charakteristiky
- Navrženo: 2018
- Dispozice: 6+kk
- Podlahová plocha: 277 m2
- Zastavěná plocha: 152 m2
Informace o pozemku
Ulice Boženy Němcové představuje vítané útočiště pro ty, kteří chtějí bydlet v rodinném domě a neztratit kontakt s výhodami města. Stavbou dotčený pozemek se nalézá v ucelené urbanistické množině, která vyrůstá severně nad novojičínskou nemocnicí. Její charakter je utvářen solitérními rodinnými domy a objekty řadové zástavby.
Dopravní (komunikační) systém je zprostředkováván klasickou ortogonální sítí, čímž vznikají dílčí segmenty s ucelenými objemovými rysy. Vysoká míra zastavěnosti je dokládána jednak absencí volných pozemků, jednak samotnou implementací kontaktních objemů a v neposlední řadě minimálními odstupy mezi jednotlivými objekty.
Ulice Boženy Němcové tyto ukazatele dokonale obkresluje. Stavební pozemek je z obou bočních stran lemován objemnými bytovými příspěvky a ze severovýchodu (přes ulici) jej uzavírá atriový čtyřdům. Z urbanistického pohledu nechybí sjednocující prvky: opakující se čtvercová půdorysná stopa (minimálně na straně jihozápadní zástavby) a jednotný uliční odstup. Výsledný dojem z parteru je tedy harmonický a celistvý.
Samotná parcela je rozměrově příjemná (necelých 800 m2). Komorní šířka (cca 17 m) je kompenzována uspokojivou hloubkou (cca 43 m). Co se týče samotné orientace, lze hovořit o relativně optimální situaci. Zatímco zahrada se otevírá na jihozápad, nově zrekonstruovaná ulice je zakořeněna na severovýchodě. Jediný zápor (a pokud vůbec) představuje příčný sklon pozemku. Nově navrhovaný dům je nuceně zakládán na šikmé rovině.
Řešení
Malá / velká stavba – toto přirovnání se jeví více než příhodně. Relativně nízká zastavěná plocha je bohatě vynahrazována nadstandardní podlahovou výměrou. Samotný dům je totiž terasovitě strukturován do čtyř výškových úrovní. Jednak zásluhou zadání, jednak v důsledku samotného terénu, který se svažuje příčně. Podzemní sekce je z větší části tvořena parkováním pro osobní automobily - a to jak plně uzavřenou garáží, tak částečně krytým přístřeším. Logicky se zde nachází i sekundární vstup do budovy a vypreparované technické zázemí (včetně skladů).
Přízemí stavby má povahu ucelené bytové jednotky. Je zde umístěna rozlehlá denní zóna s navazující terasou (obojí primárně a maximálně otevřené směrem do zahrady), dále nouzová ložnice (alias pracovna / alias hostovský pokoj / alias ložnice na stáří) a asistenční hygienické zázemí. Nechybí ani hlavní vstup směrem z ulice a návaznost na ústřední komunikační páteř domu (vertikální schodiště propichující dům od suterénu až do samotného podkroví).
Dispoziční řešení vyznává symetrickou fragmentaci, což je dokládáno i vstupem umístěným na střed uliční fasády. Druhé nadzemní podlaží je pojato coby klidová zóna (a do budoucna jako plocha pro dvě oddělené bytové jednotky). Vyskytuje se zde ložnice s vlastní (průchozí) šatnou a dva oddělené dětské pokoje. Separátně (a zároveň společně) je řešeno koupelnové zázemí s toaletou.
Veškeré obytné pokoje jsou stejně jako denní zóna orientovány směrem do zahrady. Z každé místnosti je přitom možné vystoupit na střešní terasu. Poslední podlaží má povahu podkrovního prostoru. Jsou zde navrženy dvě místnosti – z toho jedna skladová (do budoucna hygienická) a druhá obytná. Hlavní podstřešní prostor je pojat v duchu open space. Je částečně otevřený směrem do ulice a primárně do samotné zahrady. Ani v této úrovni nechybí střešní terasa.
Filosofie domu
Formální tvář stavby samovolně vyplývá z výchozího zadání, které je udáváno představami investorů a specifiky samotného pozemku. Měřítko vkládaného objemu je plně ohleduplné, neboť vychází z velikosti bezprostřední zástavby (obdobně fragmentované do čtyř vyškových sekcí). Výsledný tvar odráží dvojí filosofii.
Zatímco v ulici je praktikována pomyslná celistvost v zájmu „nepoškozování stávající urbanistické stěny“, v zahradě nastává potřebné rozvolnění. Přísný (avšak plně stabilizovaný) uliční objem je postupně a systematicky redukován (ukrajován). Finální terasovité řešení reflektuje jak samotné prostředí, tak interní potřeby jednotlivých provozů a samotnou nosnou konstrukci. Formální symetričnost je analogickou reakcí na jinou podstatnou skutečnost. Každá úroveň objektu disponuje rovnocennými podmínkami. Stejně tak jako jednotlivé provozy v rámci dílčích podlahových sekcí.
Elementárnost vkládaného objemu je „zjemňována“ jednak zmíněnou redukcí (tedy postupným „ústupem“ a maximalizací zahradního prostředí) a jednak otupením nároží pomocí zaoblení. Tyto zákroky jsou v korelaci s povahou moderní architektury a též s pocitovou potřebou daného místa. Zaoblování se děje jak v ulici, tak i v zahradě. V obou případech je tak činěno s mírnými rozdíly, neboť v intimní části pozemku dochází ke kombinaci dvou tvarových režimů.
Materiálově je dům řešen velmi jednoduše. Notná část stavby je obalena čistou (bílou) omítkou a pouze prostřední sekce (jmenovitě druhé nadzemní podlaží) vertikálním dřevěným obkladem. Výjimku představuje částečně obnažený suterén a lokální vyvýšení podkrovního prostoru. Obojí je servírováno v šedé omítce.
