Nízkoenergetický dům elementárních tvarů se sedlovou střechou Braškov u Kladna
Luxusní dům z ulice vypadající jako klasická dvoupodlažní stavba, ze zahrady však vstupujeme do obrovského obývacího pokoje rozkládajícího se do dvou podlaží.
Charakteristiky
- Navrženo: 2016
- Dispozice: 5+kk
- Podlahová plocha: 239 m2
- Zastavěná plocha: 195 m2
Prohlédněte si interiér této stavby.
Zadání
Přáním klientů byl luxusní dům s důrazem na vytvoření soukromí, vytvoření příjemné zahrady a práci s prostorem. Propojení exteriéru s interiérem zde bylo důležité.
Informace o pozemku
Obec Braškov představuje malý sídelní útvar, který se nalézá v kladenském okrese a jehož administrativní součástí je i kilometr vzdálená vesnice Valdek. Oba územní segmenty vyznávají identické urbanistické vzorce, avšak ve prospěch Valdeku hovoří větší odstup od rychlostní komunikace E48 a taktéž přítomnost Valdeckého Háje, který notně posiluje rekreační a hygienickou kvalitu místa.
Sousední zástavba je profilována na základě hromadného územního rozhodnutí. To definuje poměrně podrobně přípustnou geometrii staveb, stejně tak lokalizační a plošné parametry zastavění. Samotný návrh se snaží maximálně zohlednit nadřazené mantinely a současně pokrýt investorovy funkčně-formální požadavky.
Objekt je navržen v ploše elementárního obdélníku, který rozděluje zahradu do čtyř funkčních ploch: do uliční, zahradní a do dvou bočních – klidových. Samotná stavba je zamýšlena jako hmota, která kopíruje podélný parametr pozemku. Hřeben střechy je umístěn v kolmém směru vůči ulici. Podélné fasády stavby jsou orientovány k východnímu a západnímu slunci. Zahradní štít (jižní, prosluněný, plně relaxační) je opakem toho uličního, ryze příjezdového a severně stíněného.
Řešení
Ústředním specifikem stavby je transformace klasické dvoupodlažní stavby do podoby tříúrovňové struktury, která však stále splňuje místní regulativy.
První úroveň objektu je uvažována jako garážová a vstupní. Jedinou funkční infiltraci obstarává přítomnost hostovského pokoje a samotná provozní koupelna, navázaná na šatnové zádveří. Celá úroveň je přitom zakopána pod úroveň přilehlého terénu, tak aby byla zohledněna maximální výška okapové římsy. Přínosem tohoto zákroku je téměř nulový spád příjezdové / přístupové komunikace vůči ulici a potlačení vertikálního měřítka stavby (i s ohledem na poměrně jednolitý charakter stávající zástavby).
Druhá sekce domu představuje funkčně kompaktní soubor, jelikož je zastupována denní zónou (tedy obývacím pokojem, kuchyní a stolováním) a technickým zázemím, které je elegantně ukryto za „kuchyňskou oponou“ vysokých dvířek. Celý prostor je projektován coby vyvýšený, s přiznanými rovinami střešní konstrukce. Těžiště prostoru obstarává třístranné krbové těleso a koneckonců i samotná schodišťová konstrukce, kolem níž se obtáčí základní zóny stavby.
Poslední úroveň je logicky klidová. Zdejší sestava se nijak nevymyká obvyklému standardu. Nachází se zde dvojice dětských pokojů (takřka identických), ložnice s dvojicí šaten, rodinná koupelna (doplněná o prefabrikovanou jednotku sauny) a samostatná toaleta. Celý soubor funguje na principu liniového komunikačního systému.
Filosofie domu
Přestože je tvarová charakteristika domu do jisté míry přednastavena místním územním rozhodnutím a dalšími parametry územního plánu, dům nepředstavuje pouhé zhmotnění předem vyhotovených souřadnic. Výchozí receptura v podobě elementárního tvaru stavby a sedlového zastřešení je úspěšně modifikována několika málo zákroky, které plně korelují s celkovými provozními záměry.
Samotná stavba sestává ze dvou tváří a ze dvou odlišných měřítek, čemuž nahrává výchozí profilace terénu. Zatímco do ulice je prostíráno těleso dvoupodlažní, na opačné straně pozemku je „prodáváno“ těleso přízemní.
Přechodová část je navenek plně přiznána. A co víc – zastupuje zřejmě nejzásadnější formální zákrok, společně s diagonálním seříznutím jižního orámování. Dům je tedy jakýmsi hadem, který se směrem do ulice pokouší vysmeknout z gravitačního sevření a posílit dynamické charakteristiky objektu.
Racionální dispozice objektu je zásadně „narušena“ v prostřední části stavby. Dokladem je jednak nulové členění prostoru, ale i samotný faktor vyvýšené stropní (resp. střešní) konstrukce. Komfortní geometrické ukazatele jsou logicky podpořeny i přítomným prosklením. Zahradní štíty jsou pojaty coby skleněné brány, které stírají rozdíl mezi exteriérem a interiérem. Fragmentace pohledu je činěna pouhými okenními rámy a dominantním tělesem krbu.
Z pohledu materiálového lze hovořit o komorní sestavě. Stavba je navenek rozdělena na dvě partie, a to na část podzemní a sekci nadzemní. Nebo také na část, která je opatřena betonovou stěrkou, a část, která je prezentována v bílé omítce.
