Luxusní dům Triangl s dřěvěným obkladem Roztoky u Prahy

Parcela

Podmínky na řešené parcele v Roztokách u Prahy lze hodnotit jako velmi přísné. Relativně malá metráž (lehce nad 700 m2) je následována mírně stoupajícím terénem a nemilosrdnými odstupy od jednotlivých hranic. Ani v jednom směru nenastávají vítané úlevy. Ze strany ulice je nakázáno 5 metrů, na straně sousedů 3,5 metru a na západním konci zahrady dokonce 7 metrů (!). Výsledná hrací plocha tak není největší. Jinými slovy – je velmi stísněná. Pozice domu je těmito manévry dosti přednastavena. A nejenom pozice. Místní regulativy zaostřují své hledí mnohem dále a přiškrcují dále i zastavěnou plochu domu. Výsledných 30% nelze vnímat příliš štědře, neboť se jedná o necelou třetinu z poměrně malé plochy stavebního pozemku.

Výsledný návrh tak zastává zcela nuceně pokorný přístup. Na daném místě vzniká elementární a tvarově kompaktní objem, který reflektuje výše uvedená omezení a který se snaží navodit co nejoptimálnější podmínky z pohledu zahrady, soukromí a proslunění... Nevyhnutelně je tak činěno pomocí dvoupodlažní struktury, jejíž půdorysný průmět je z logiky věci poloviční.

Architektura

Na všem „zlém“ je něco dobrého. Přísné stavební podmínky se příhodně projevují v samotném návrhu. Soudržná stavební struktura reaguje na vnější podněty a provádí maximální zábor severní a východní hranice. Nejzásadnější zákrok je činěn diagonálním seříznutím, jehož zásluhou je maximalizována jižní zahrada, aniž by došlo na optickou konfrontaci se sousedním pozemkem. V konečném důsledku vzniká na parcele trojúhelníková stavba rodinného domu. Veškeré dílčí tvarové korekce vyvěrají ze základního ideového konceptu a odehrávají se v povoleném manipulačním prostoru. Platí to o opláštěných střešních „výklencích“ (které si střeží vlastní soukromí), o hlavní pobytové terase v přízemí (která se nalézá v samém těžišti celkové hmoty) a v neposlední řadě o zaoblených nárožích (jimiž je zamezeno přesahu do zapovězeného území).

Celkově vzato působí návrh střídmě a jednoduše. Hlavní zahradní fasáda je rytmicky a symetricky „rozrušena“ trojicí výkusů – výše zmíněnými terasami v úrovni obou podlaží. Dřevěný obklad celkový vjem zjednodušuje a vytváří atraktivní přírodní obal, který přináší ojedinělou texturu a který přirozeně stárne se svým uživatelem. Jeho přítomností je zajištěn dekor po celém obvodu stavby. Což platí i o jindy strohých fasádách směrem k sousedům, taktéž o „stěně“ směrem do ulice. V tomto případě jsou všechny strany domu poměrně vyvážené a v konečném důsledku i výživné. Jednak zásluhou dřeva, jednak zásluhou rovnoměrně perforace fasádního pláště okenními / dveřními / vratovými otvory.

Zkrátka - nuda se nekoná. Rozložení stavebního programu do dvou úrovní zajišťuje objektu menší měřítko. Absentují zde dlouhé stěny bez ničeho. Jednotlivé strany se mezi sebou plynule „přelévají“ pomocí zaoblených nároží, které posilují již tak dynamickou vlastnost celé stavby.

Dispozice

Dům je uvnitř komponován uvědoměle a jako bytová jednotka kategorie 6+kk. Velmi prakticky zde působí skutečnost, že jsou auta uskladňována venku a nikoliv vevnitř. To má za následek významné navýšení plochy ve prospěch denní zóny a koneckonců i hostovského pokoje. Samotná auta jsou kumulována pod přístřeškem a na zpevněné ploše před domem. Nouzové parkování lze praktikovat rovněž ve skladu. Ten je však primárně uvažován jako místo pro traktůrek, motorku a další zahradní / terasové / sportovní náčiní.

Patro stavby je ryze klidové. Samotný komunikační prostor je minimální (nutno dodat, že v obou podlažích) a naopak – okolní pokoje jsou doslova maximální. Vřelá plocha v jednotlivých ložnicích je následována štědrou metráží ve společné koupelně. Segment rodičů je řešen jako soběstačný provozní soubor - tedy jako pokoj s vlastní šatnou a samostatnou koupelnou.

Hlavní terasový prostor je řešen jako zapuštěný. Jeho zastřešení je tedy obstaráno vlastní konstrukcí stavby.