Moderní funkcionalistická vila s kulatým oknem Vrchoslav
Když investor dá volnou ruku architektovi, mohou vznikat zajímavé moderní stavby s výraznými prvky s odkazem na funkcionalismus.
Charakteristiky
- Navrženo: 2020
- Dispozice: 5+kk
- Podlahová plocha: 427 m2
- Zastavěná plocha: 431 m2
Parcela
Řešená parcela ve Vrchoslavi by za jiných okolností náležela k dokonalému „želízku“. Specifická poloha jí však přisuzuje hned několik omezení. Na jedné straně je „vinen“ územní plán, který štěpí pozemek na část zastavitelnou a část nezastavitelnou, na straně druhé činí totéž dvojice podzemních vedení (vysoké napětí a datový kabel). Aby toho nebylo málo, třetího do party obstarává přednastavený silniční vjezd, který zpřístupňuje parcelu v jediném možném místě – avšak v místě, které není typologicky nejvděčnější z pohledu efektivního využití.
Samotný pozemek je tedy hned ze startu fragmentován do tří zón. Vzniká zde severní zahrada (dost možná hospodářská), relaxační východní plošina (v těsné vazbě na zeleň a vodu) a v neposlední řadě plácek pro samotnou výstavbu. Přítomný svět je v tomto směru rozmanitý. Může za to nejen atypický tvar pozemku, ale i jeho svažitost (mírná, avšak nezanedbatelná) a přírodní spoluhráči (potok, vzrostlé stromy). Opomenout však nelze ani výjimečné výhledy do krajiny, které jsou s výjimkou západu takřka unikátní.
Co se týče sousedské zástavby, nelze ji vnímat jako limit, jelikož sehrává maximálně pasivní úlohu. Většina okolních staveb se totiž nachází takzvaně přes ulici, přičemž jediný skutečný kontakt je obstaráván jižním objektem rodinného domu, který se přízemně rozpíná podél vlastní severní hranice a který zásadně "nepřekračuje" horizont terénu.
Architektura
Vrchoslavický rodinný dům zastává moderní principy architektury, aniž by negativně kontaminoval unikátní pozemek a jeho bezprostřední okolí. Základ domu představuje jeho funkční vnitřek. Interní náplň je vnímána jako nástroj pro unikátní formální vyjádření, stejně tak přítomný terénní reliéf. Výsledkem je do jisté míry formální unifikace, která recykluje typizovaný modul. Tím se stává elementární objem, respektive klasický kvádr, který je v daném prostoru vynásoben číslem TŘI.
Na hrací plochu se tak snáší tři hráči = tři figurky = tři provozní balíčky. Každý zaujímá specifickou pozici, a to jak v horizontálním, tak vertikálním průmětu. Jednotlivé kvádry vytvářejí ojedinělou kompozici, která vyvěrá z individuálních zkušeností zadavatelů a z výše popsaných možností samotného pozemku. Je vcelku logické, že se každý balíček „chová po svém“. Zatímco garážový soubor leží u země (a tedy u cesty), denní zóna ustupuje vzad a stoupá o půl podlaží výše. Samotné klidové patro pak příhodně exhibuje. Představuje totiž maximálně vypreparovaný objem, který je na spodní hmotě „pouze“ položen a který se symbolicky natahuje do krajiny.
Veškeré manévry nejsou samoúčelné a sledují potřeby, které jsou přednastavené zadáním. Dobře to dokládá zmíněná hmota patra = oko do krajiny. Extrémní konzola vytváří nepochybné poznávací znamení celé stavby, avšak současně zajišťuje potřebné stínění – jakožto i samotnou krytou terasu.
Dispozice
Forma stavby je úzce spjatá s dispozičním řešením. To, co se děje uvnitř, je totiž spontánně vyjádřeno i navenek. Obecně vzato je stavba strukturována do tří etáží. Tu první představuje logicky garáž pro tři vozidla, zahradní sklad a malá toaleta. Samotná denní zóna je založena o metr a půl výše a o celou hloubku garáže dále. Základ této sekce představuje obývací pokoj s kuchyní a stolováním, který je v půlce předělen krbovým tělesem.
Vedlejší úlohu (avšak z hlediska lokace velmi „nosnou“) sehrává prostor fitness, který vytváří předěl mezi „auty“ a „relaxem na terase“. Je to současně jediné místo stavby, které je dodatečně obloženo přídavným materiálem – v tomto případě maloformátovým přírodním kamenem. Na téže úrovni se dále vyskytuje vstupní zádveří, technická místnost, malá koupelna, velmi vřelá spíž a dvouramenné (otevřené) schodiště do patra.
Poslední úroveň stavby je maximálně klidová. Nachází se zde tři dětské pokoje (každý je opatřen plošnou rezervou umožňující zapracování samostatné šatny), společná koupelna, samostatná toaleta a identicky komponovaná sekce rodičů (tedy ložnice s privátní koupelnou, toaletou a ústřední průchozí šatnou).
Drtivá většina obytných místností je orientována za výhledy – tedy do krajiny a vstříc jižnímu slunci. Výjimku představuje pouze ložnice rodičů, která upřednostňuje doporučenou typologii a stimulující kontakt s potokem a vysokými stromy.
