Vesnická vila natočená za výhledem na Kunětickou horu Staré Hradiště

SITUACE

Severně od Pardubic se na spojnici s Hradcem Králové nachází obec Staré Hradiště. Již název napovídá, že se jedná o historickou lokalitu, která mnoho pamatuje. Součástí obce je i část Hradiště na Písku se 75 domy. Většina původních usedlostí se nachází po levé či pravé straně spojnice s Pardubicemi. Můžeme zde najít několik statků, rodinné domy i jízdárnu. Směrem na východ od cesty začaly v novém tisíciletí vznikat další ulice s modernější zástavbou. Jedná se o několik domů různorodého charakteru od bungalovů po řadovky, které na historický charakter obce moc nenavazují. Několik nezastavěných pozemků o celkové rozloze téměř 3000 m2 si pro svůj rodinný dům vybrali také naši investoři. Z východní strany přiléhá k území již pouze louka a za ní se začíná zvedat Kunětická hora, kterou završuje hrad na jejím vrcholu. Pozemek se tedy může pyšnit nejen svou rozlohou, ale také unikátním výhledem.

ARCHITEKTURA

Přáním investorů bylo navrhnout zde moderní dům, který ovšem respektuje historickou atmosféru obce. Protože náplň objektů není malá, rozhodli jsme se rozdělit dům do více menších propojených objemů. Dalším zásadním rozhodnutím se stalo natočení domu. Ortogonální řád, který respektuje většina okolních staveb, neodpovídal potřebám lichoběžníkového pozemku a zároveň neumožňoval přímé pohledy na Kunětickou horu. Druhou variantou se stalo natočení stavby k výhledu rovnoběžně s východní hranicí parcely. Tím bychom se ovšem odklonili od okolních staveb a zbytečně bychom mohli narušit stabilitu území. Rozhodli jsme se proto pro kompromisní řešení. Základ domu tvoří dvě dlouhé hmoty se sedlovou střechou propojené nižší částí bez šikmého zastřešení. První z těchto hmot je přízemní s otevřeným krovem a natáčí se směrem za výhledem. Na ní pak zboku navazuje propojující část natočená již v režimu okolních staveb. Tento řád respektuje také druhá hlavní hmota, která je umístěna na západní části propojující hmoty a směrem na sever i jih ji přesahuje. Celý návrh doplňuje ještě jeden menší objem v jižní části zahrady – terasa se zázemím pro zahradu.

Filosofie moderního pojetí historické architektury se projevuje také na zvolených materiálech. Obě hlavní části mají světlou omítku a střechu z šedé pálené tašky, ovšem s moderním designem. Propojující část i zahradní dům jsou obloženy dřevěným obkladem z termoborovice. Dřevo se objevuje také u oken, respektive u otvíravých částí. Velké otvory budou řešeny jako bezrámové. Výrazným prvkem se stává podepření sedlové hmoty a terasy podpěrami s dřevěným obkladem ve tvaru V.

DISPOZICE

Přestože se jedná o poměrně rozsáhlý dům, přáli si zadavatelé jednoduché a přehledné řešení s liniovými komunikacemi. Tato filosofie funguje jak na celkovém pozemku, tak v obou patrech objektu. Hlavní linka domu začíná od vstupu na pozemek v severozápadním rohu. Prochází kolem krytého stání přes zastřešený vstup do zádveří. Na něj pak rovnou navazuje hlavní hala, skrz ní linka prochází do společenské zóny mezi kuchyň a jídelnu. Dále prochází ven do zahrady, lemuje hranu bazénu a končí u terasy v zahradním domě. Zastřešené stání pro dvě auta vytváří přesah horní hmoty. Za ním se pak nachází ještě dvě stání v garáži s úložným prostorem. Netypickým prvkem návrhu je další garáž určená pro dvě menší výstavní auta a jednu motorku, kterou můžeme zahlédnout oknem při příchodu k hlavnímu vstupu. Ke vstupu do zádveří domu mohou majitelé také využít dveře přímo z garáže. Již ze vstupu se příchozímu díky velkorysému prosklení otevírá výhled skrz společenskou zónu až do zahrady. Jedinou komunikací v přízemí se stala liniová hala zakončená přímým schodištěm a oknem. Kromě vstupů do jednotlivých místností slouží tento prostor také jako výstavní galerie pro obrazy. Aby nedošlo k poškození pláten, je zde použito nepřímé osvětlení střešním světlíkem. Ve východě haly se nachází vstup do pracovny pana majitele. Tento prostor má stejně jako vedlejší výstavní garáž otevřený krov a obě místnosti předěluje pouze skleněná příčka. Kromě kontaktu s auty má také uživatel pracovny nádherný výhled na Kunětickou horu. Na začátku haly se také nachází vstup do společenské zóny domu. Ta je rozdělena na dvě části. Napravo od vstupu je umístěna kuchyň s ostrůvkem a samostatnou spíží. Protože majitelé nejsou příznivci vaření, přáli si kuchyň spíše menší a oddělenou. Nalevo od vstupu se nachází část s jídelnou a sedací soustavou. Obdélníkový prostor má opět otevřený krov a unikátní výhled na „Kuňku“. Díky velkému prosklení se místnost propojuje se zahradou také na svém jižním konci. Zde byl kvůli riziku přehřátí vytvořen menší přesah střechy, díky kterému zde vznikla menší doplňková teráska. Dominantou společenského prostoru se stal krb umístěný mezi jídelnou o obývací částí. Severní strana místnosti je věnována vestavné stěně, která by měla pojmout bar, lednici na víno i knihovnu. Společenskou zónu doplňuje z boku malá koupelna, kterou může využívat také hostovský pokoj. Na konci haly je pak již umístěni pouze technické zázemí domu. Druhé podlaží již slouží pouze jako soukromá část. V jižní části se nachází dva stejné dětské pokoje, které jsou opět kryty přesahem proti přehřívání. Uprostřed patra se podél chodby nachází samostatná toaleta, společná koupelna a komora. Patro na severu zakončuje rodičovská zóna. Protože se z této části otevírá výhled směrem k hoře, byl zde opět použit prvek natočení a vznikají zde tak zde zajímavé prostory. Samotná část s postelí je od chodby a šatny oddělena předprostorem tak, aby nedocházelo k rušení spící osoby. Na přání investorů se u ložnice také nachází malá intimní terasa s výhledem.