Vila s prostorným zahradním domkem pro setkávání rodiny Přelouč
Moderní rodinná vila, navržena citlivě s odkazem na tradiční architekturu a materiály, se skrývá na okraji malé vesničky.
Parcela
Veselí u Přelouče je malou vesnickou usedlostí, obklopenou lesy a polnostmi. Zprvu bylo rozvíjené podél hlavní silnice, poté navázaly kobercové struktury směrem k okrajům. Nyní je čas na spojení s krajinou v místě, jehož charakter lze definovat jako rozhraní – jak fyzické, tak pocitové. Pro vesnici však místo zůstává trochu tajemstvím. Je skryto jako tajemná louka za kusem nezkrocené přírody, malém návrší, které svádí k tomu jej obejít a zapomenout.
Parcelu bude definovat minimum sousedů. Je na vršku místních humen, odstíněná od hlavní části vesnické struktury. Zrakům z návsi zůstává skryta, ale je vhodným místem pro pozorovatele. Její rozměry jsou obrovské, a tak součástí zahrady bude i louka na pozadí hustých hvozdů. Jediným sousedem bude stavení na jižní hraně parcely. Západní hrana je vymezena remízkem, východní hrana je vymezena polností a lesíkem. Severní strana se otevírá do lučiny, a obzor končí lesním masivem v pozadí.
Pozemek je jasně definován v tom smyslu, kde se může zastavět. Jde o jižní část, výměrou přibližně třetina. Výhodou je zbylá volná plocha. Nevýhodou blízkost sousedního domu. Přístup k domu bude pravděpodobně ze severu, podél západní hrany pozemku - remízku. Jižní a východní hranu také definuje zástavba v pohledovém horizontu, díky rozdílným výškovým úrovním terénu. Je tak jasné, že se může stát kulisou interiéru při výhledech z oken nového objektu. Nicméně svou podélností parcela zužuje pole působnosti při vymezení soukromých venkovních prostor.
Architektura
Výchozím bodem, o který se opíráme, je jednoduchá teze. Jsme na vesnici a měli bychom se přizpůsobit staré, historické struktuře. To ale neznamená, že historií dané archetypy nemůžeme použít tvořivě, s významným prostorovým efektem.
Nechceme-li improvizovat v duchu lidové tvořivosti, skládat na pozemek pergoly, přestřešení, zastřešení, domky, přístavby a podobné útvary, musíme prostorové zákonitosti návrhu včlenit už do základního konceptu. Dodat návrhu něco, co nám umožní na pozemku vytvořit hierarchii. Utvořit a obsáhnout dosud volný prostor. Protože nejhezčí výhled je na sever, obrátíme pozornost tímto směrem. Dům, díky svému stavebnímu programu, bude rozdělen do dvou hmot. Budeme chtít, aby tyto dvě hmoty byly co nejvolnějším prostorem, ale chráněným před vnějšími vlivy počasí. Dva jednoduché kvádry, které mezi sebou vytvoří soukromí, přikryté čepicí střech. Vznikne nám atrium, a zároveň vyřešíme návaznosti a hranice mezi venkovním „veřejným“ prostorem a vnitřním „soukromým“, spíše interiérovým atriem.
Interiér ochráníme před nepřízní počasí velkou střechou. Její přesahy dovolí obejít dům suchou nohou, a její mocnost zbaví celek neodbytného vzoru „stodoly“. Jde nám spíše o dobře zastřešené spojení interiéru s exteriérem než o cokoli jiného.
Dispozice
Obě dvě hmoty vymezují venkovní obvod. To důležité je skryté uvnitř. Obvodová hrana slouží pouze pro přístup do vnitřního ekosystému. K objektu přijíždíme se severu, a východní hranou vstupujeme do garáže a krytého stání. Spolu se zahradním domkem fungují jako hmota filtrační, která odděluje veřejnou, přístupovou část pozemku od „interiéru“ vnitřního i venkovního. Ten se nachází mezi hmotou filtrační a samotným rodinným domem. Důležitým prvkem je prosklené propojení, které efektivně spojuje vnitřní s venkovním, a z toho venkovního dělá pouze jinak temperovaný obývací pokoj.
Do rodinného domu se vstupuje uprostřed, do pěkné schodišťové haly, které bude schodiště dominovat. Odtud je možné ihned jít do společenské zóny schované za vloženým jádrem s toaletou a spíží, do podkroví po schodišti, anebo chodbou do ložnicové části. Vše je přístupné z jednoho, vstupního bodu, a zároveň dostatečně oddělené pro případ potřeby. Ložnicová část, se všemi velkorysými pokoji, je poskládána podél chodby, která vede tvořivý dialog s bezprostřední části zahrady před východní fasádou. Ložnice je na nejjižnějším konci, stranou všeho ostatního.
Obytná část je srdce domu. Nekompromisně propojená s atriem i s volnou části pozemku. Celá kompozice kuchyně - jídelna - obývací pokoj - atrium - zahradní domek, umožňuje bezchybné užívání atraktivního venkovního prostoru. Ať už je to výhled do přírodní severní části z sedačky, provázanost jídelny s terasou a terasy se zahradním domkem, vše je při ruce, ale s komfortním množstvím soukromí. Samotnou kapitolou je podkroví s vikýři orientovanými na vesnici (u chodby) a na širé lány pole táhnoucí se k Chrudimi, na západní straně, u pokojů. Našemu pozorovateli tak poskytuje přehled o místě, ve kterém se rozhodl žít.
