Soubor řadových domů se střešními terasami Stará Plesná
Rodinné domy jsou navržen s důrazem na jednoduchost a univerzálnost. Jejich umístění na pozemku a otevřená společenská zóna směrem do ulice minimalizují rozdíly mezi soukromým a veřejným prostorem, čímž vzniká otevřené prostředí pro sousedský život a společenské interakce.
Lokalita
Městský obvod Plesná v Ostravě nabízí ideální útočiště pro lidi, kteří chtějí bydlet „ve vlastním“ a kteří nechtějí ztratit kontakt s městem a jeho výhodami. Jedná se o území, které je v notné míře tvořeno zemědělskou půdou, lesními porosty a sídelními množinami. Stávající zástavba je koncipována převážně liniově a pomocí nízkopodlažních objemů. Jednotlivá seskupení definují dílčí územní části (Žižkov, Kopaniny, Stará Plesná, Nová Plesná, Nový Dvůr), které jsou relativně dilatované. Tu intenzivněji, tu méně. Komorní charakter území na periferii města je „narušen“ prodlouženou Rudnou a obchodním centrem. V obou případech lze však hovořit o veřejně prospěšné anomálií, která danému území více dává, nežli bere.
Předmětem řešeného území je právě nově se profilující oblast Nového Dvora, která se nachází přímo za obchodním centrem, avšak také v přímém kontaktu se stávající zástavbou na Kopaninách. Toto území je „předřešeno“ územními studiemi a je jimi fixně zanesen dopravní / obslužný systém, který se současně napojuje na stávající silniční žíly. Stávající regulace předpokládají vytvoření obytných ulic (8 m širokých), které nebudou rozlišovat pruhy pro chodce a pro auta a do jejichž prostoru budou vhodně implementovány ostrůvky zeleně. Zástavba na navazujících pozemcích bude realizována tak, aby byly respektovány minimální odstupy od jednotlivých hranic a aby nebyla překročena maximální podlažnost (2 patra s plochou střechou).
Návrh
Předložený návrh předpokládá intenzivní způsob využití jednotlivých pozemků. Ve vymezeném prostředí jsou nasimulovány sdružené stavby pro individuální bydlení, které mají charakter dvojdomků, trojdomků a nejčastěji čtyřdomků. Tyto objekty jsou osazovány podél komunikace, přičemž je plně respektována nepřekročitelná stavební čára a zamýšlený charakter středové ulice.
Implementované stavby jsou koncipovány na základě jednotné formální receptury. Nastolená podobnost napomáhá cílové identitě a prospěšné jednoduchosti. Rodinný dům představuje v tomto území jakýsi neměnný (fixní) modul, který je pouze parametricky násoben, případně zkracován nebo zrcadlen. Jednotlivé objekty mají přednastavenou nejen dispozici, ale též uliční a zahradní tvář. V tomto ohledu je reflektována rovněž problematická orientace dotčených parcel. Většina pozemku je totiž „natočena“ méně vhodným způsobem na sever.
Výsledné dispozice jsou maximálně univerzální. Jednotlivé obytné místnosti jsou orientovány jak do zahrady, tak do ulice. Spodní denní zóna je pak příhodně prosklena oběma směry. Takto koncipované stavby nerozlišují předek nebo zadek a jsou stejně tak přívětivé. Toto znamená velký benefit pro samotnou ulici, která je za této konstelace ještě více obytná a společenská. Navíc když se zde předpokládá „americký styl předměstí“ - tedy ulice bez plotů.
Architektura
Navržené domy jsou v podstatě elementární objemy, které se snaží být maximálně kompaktní a konstrukčně jednoduché. Výsledná grafika je udávána okenní perforací, střešní terasou směrem do ulice a integrovanou garáží / krytým stáním. V prvém případě se notně činí dominantní prosklení denní zóny, které je praktikováno jak do zahrady, tak do ulice. V obou směrech vzniká terasový prostor. V jednom případě nezastřešený, v druhým naopak krytý.
Terasa v patře přináší hned několik pozitiv. Jednak zde vzniká relaxační zóna pro uživatele horních pokojů a jednak je tímto „zálivem“ umožněna implementace rohových oken, což má pozitivní dopad na hygienické parametry stavby. Vnořená terasa je však užitečná ještě z jednoho důvodu. Provádí příznivou fragmentaci / redukci jinak plného objemu a významně jej odlehčuje. Opticky i fakticky.
Zahradní stěna je méně plastická. Veškerý formální příběh se uskutečňuje v jedné rovině. Největší zásluhy má opětovně velké prosklení společenské zóny, na které navazuje rámová konstrukce pergoly. Ostatní herci jsou komorní a praktičtí. Prosklení horních pokojů je prováděno jen v nezbytně nutné míře. Samotná fasáda je tvořena bílou omítkou. Dodatečné obklady (byť lokální) jsou zapovězeny.
Jednotlivé stavby jsou osazovány na střed hloubky dotčených parcel. Uliční předprostor je tak ve finále stejně veliký jako ten zahradní. Předložený návrh minimalizuje rozdíly mezi veřejným a soukromým, ačkoliv ani jeden faktor nepopírá. Návrhem je však činěno vše pro to, aby zde nenastal defekt satelitních předměstí. Aby zde nevznikly obdobně prázdné ulice s plnými ploty, garážovými vraty a záchodovými okénky… Aby zde naopak vznikly plně tepající stěny, které podnítí potřebný život a ruch.
